Umbrtka - Kovový háj

Země: Česká Republika
Žánr: black metal
Label: WereWolf Production
Web: http://www.umbrtka.com/
Myspace: http://www.myspace.com/umbrtka

Sestava kapely:
Lord Morbivod – zpěv, kytara, basa, klávesy, programování bicích
Strastinen – zpěv, kytara, basa
Karl – zpěv, kytara
Well – zpěv, basa, piano

Z mlhavé šedi skartu, nádraží a Petrohradu vyvstávají temné kontury podivné pláně. „Kovový háj“ se před námi prostírá, zasel ho mocný pán a dělník UMBRTKA. Háj jest plný chmuru, taje a těžko prostupné šedi. Ve svých útrobách skýtá mnohé, však nikterak drsné a tvrdé. Svým tempem nabízí spíše relaxační náladu a nežene svou masu nijak rychle kupředu. Co se týče prvních dvou monumentů, které návštěvník potká, vyvstávají z nich pouze akustické pomalé balady. Po ní samotné dílo pomalu roztáčí svá mohutná kolesa a počíná vyprávět příběhy staré Plzně v čele s osobou, jež Bohem zdá se více než býti – Ivo Krátkým řečeným Umbrtkou. Oproti svým předchůdcům se „Kovový háj“ nese v poklidné atmosféře skartu a provádí tak návštěvníka mnohými umě propracovanými detaily. Vyznavači rychlosti a tvrdosti budou možná zklamáni, ale ať se zkusí zaposlouchati do nitra těchto kovodělných tónů. Háj se musí probádat vícekrát, není to záležitost na jedno uzření a slyšení. „Kovový háj“ se musí procítit, pak teprve má to správné kouzlo, se kterým byl vybudován. Prachmatické myšlenky překypují v mnohých zákoutích a melodických pasážích. Není divu, že se svou osobitou a originální poezií mnohdy uskupení UMBRTKA vystupuje bez hudby. Příkladem může být výstava akvarelů Františka Štorma v Kašperských Horách, kde bylo možné slyšet tyto prachmatické poemy. Ačkoliv se jedná o město, ve kterém bydlím, bohužel jsem neměl čas navštívit slavnostní otevření výstavy, kde básně zaznívaly… Ale abych se vrátil zpět k danému tématu.

První ryze akustická záležitost jménem Chrám těla, navozuje relaxační až chmurnou náladu. Druhá píseň Kovový háj se nese v obdobné atmosféře. Teprve ve třetí písni Vrby se dostaví porce blackového nářezu. Ovšem jedná se o vcelku pomalé tempo, tudíž bych se nebál přirovnání k doom metalu. Ale skladba své nálady často mění, tudíž není divu, že kolem páté minuty se dostaví již klasická blacková řež. Skladba jménem Slovany opět začíná akusticky a také svou rychlostí nikam nespěchá. Zanedlouho však nenechá posluchače dlouho čekat a vytasí své energické metalové jádro. Následuje Rodina, která je živější a svižnější skladbou a probouzí usínajícího posluchače. Vydechnout nenechá ani velmi pestrá a předlouhá Onen večer. Poslední skladba Na lásku obsahuje několik rozmanitých pasáží mile korespondující s romantickým textem. Nádherná závěrečná skladba, vhodně zvolená na samotný konec desky.

umbrtka